Ladislav Sieger, učitel fyziky na pražské technice, vzhledem nenápadný člověk, který by pravděpodobně unikl vaší pozornosti. Mimo jiné se ale zabývá i výzkumem extrémních vlivů na člověka a příležitostně přednáší o přežití v divočině. Experimenty a měření pro svůj výzkum zpravidla provádí přímo na sobě při svých cestách do odlehlých oblastí přírody jako je Aljaška nebo Antarktida.
Sám říká, že jeho pokusy nejsou nebezpečné, protože ví, co si může dovolit. K pokusům i k přežití v přírodě přistupuje s vědeckým přístupem a stejně pak tyto znalosti i předává v rámci svých přednášek. Nedává pravidla a přesné návody, nevytváří kuchařky “jestliže toto, pak toto”, ale vyučuje základní principy, které si sám prakticky ověřil.
Rozhovor s Ladislavem Siegerem… Ladislav Sieger: Antarktida a survival
Jeho základní filosofií přežití je nespoléhat se pouze na techniku, ale vždy mít náhradní řešení. Pokud se dostanete do extrémních podmínek, cokoli, co je složitější než zavírací nůž se může stát zdrojem problémů. A často technika selže v nejméně vhodný okamžik.
První přednáška, kterou můžete najít na internetu, je Přežití v extrémních podmínkách
Sieger v přednášce nejdříve představí žebříček hodnot, podle kterého je nutné se rozhodovat, pokud se dostaneme do extrémních podmínek:
- Bezpečí- pokud vás sežere medvěd, nemá cenu se starat o další body 😊
- Vzduch- může se zdát, že mluvit o nutnosti vzduchu je příliš školský přístup, ale například v případě laviny je tento bod nejvíce rizikový
- Teplo- horko je daleko horší než zima. V zimě se můžete zahřát, pokud jste v horkém prostředí, je obtížné se bránit horku
- Spánek- extrém bez spánku 11 dnů s rizikem smrti na těžké vyčerpání
- Voda- podle podmínek vydržíme bez vody až 12 dnů
- Jídlo- bez jídla se dá vydržet až dva měsíce
- Mezilidské vztahy
Ke každému bodu uvádí několik příkladů, technik nebo doporučení. Pokud jste už přečetli alespoň jednu nebo dvě příručky přežití hodně z popsaných technik už budete znát, i tak k nim ale Sieger uvádí zajímavé detaily a podrobnosti, případně vysvětlí, proč se doporučuje právě tento postup a ne jiný.
Druhá přednáška dostupná online byla uspořádaná Otužileckou unií a tématem je podchlazení
Sieger nejdříve na konkrétních jím naměřených datech ukáže, jak se mění tělesná teplota v případě pobytu v ledové vodě. Poté promítne video, na kterém je zachycená skutečná situace, kdy se skupina jeskyňářů snaží pomoct svému podchlazenému kolegovi. Je podchlazený tolik, že se v podstatě chová jako při silné opilosti. Má problém udržet se vzpřímeně, reaguje zpomaleně a se zpožděním, nemůže srozumitelně mluvit. Jeho kolegové se mu snaží pomoct podáváním teplého čaje po lžickách. Údajně se z toho nakonec dostal, ale zotavení trvalo tři dny.
Po ukázce, jak ne, následuje popis správního postupu. Nejlepší způsob ohřátí je aplikovat Hiblerův zábal. Trup podchlazeného jedince se zabalí do několika vrstev ručníků a látek, ty se polijí horkou vodou a nakonec se ještě přidá zábal nepropustnou vrstvou. V nouzových podmínkách se dá docela úspěšně ohřívat přikládáním lahví s teplou vodou do třísel a podpaždí.
Autor: Averze